Je to pár let (ano pár – tedy dva ), kdy se můj muž při pohledu na naší prostornou zahradu zasnil a pronesl historicky zásadní větu : ,,taková krásná velká zahrada, tady je prostoru pro spoustu dětí,, . Inu, tou dobou jsme měli jen tři děti, teď už v porostu naší zahrady vegetí čtyři. Tedy to čtvrté se chystá porost letos objevovat. Nejsem si jistá, zda je to číslo konečné, ale jedno je jisté. Pokud chcete hodně velkou rodinu, je pediatr přesně to, co potřebujete! Je to sofistikovaný druh muže, který je zocelený v neustálém řevu dětí, zůstává ledově klidný, když Vaše dítě pojídá čerstvě ulovenou žížalu, antibiotika Vaše dítě dost pravděpodobně neuvidí, jak je jeho dětství dlouhé a co je zásadní – má rád děti – hodně dětí.
Tak super, říkám si, mám pediatra a 4 dost temperamentní potomky. Úvaha o dalším mláděti se zdá celkem reálná, ale přežiju? Jako, dám to? Kdo má víc dětí, ví o čem mluvím.
Rozhodla jsem se tedy podělit o pár nápadů jak přežít . Prosím berte to s rezervou, co funguje mě, nemusí fungovat Vám. Na stranu druhou, tyhle zkušenosti z provozu mohou pomoci nejen mnohomámám, ale každé mámě, která si to mámovství chce užít.
1) Když ráno vstaneš, uprav se, oblékni si něco v čem se cítíš hezky – nejlépe žensky. Nic se neztrácí s kopou dětí tak snadno, jako pocit, že jsi ještě kus!
2) Najdi si těch 25 minut denně a cvič – ne proto, aby jsi byla fitnessačka , ale proto, že se budeš ve své kůži cítit lépe, budeš mít raději své tělo, potažmo sebe samu a v neposlední řadě ulevíš zádům, které v mateřství dostávají na zadnici každý den. Bonus – vejdeš se časem do kalhot, které jsi nosila před těhotenstvím!
3) Zařiď, aby jsi 1x týdně moha na 2-3 hodiny odejít z domu a chvíli dělat něco jiného . Jedno co – nakonec i nákup o samotě, bez malých permoníků, je něco jako dovča! Ale myslím tím spíše něco jako jít na kafe s kámoškou, chodit na kurz malování, nebo cokoli co ti umožní na chvíli vypnout mysl matky. Ano, vážně pár hodin týdně stačí a neskonale pomůže!
4) Teď budete vrčet, že na to nemáte čas – ale – zkuste to! Čtěte každý den kousek nějaké knihy, třeba před usnutím – nemyslím knihu o výchově ( i když proti gustu…) Někdy se mi to také nedaří, ale když se to daří, mysl odcestuje od mého každodenního příběhu k jinému a já chvíli zapomenu na čtyřku v žákovské, miminkovskou rýmu i pocit, že tak nějak nic nestíhám. Cíl 10 stránek každý večer zní až moc velkoduše, ale když se začtete …
5) Přijměte , že Vaše děti jsou své. Mají svoji povahu a své emoce. Přijměte, že nemusí souhlasit se vším co jim říkáte a že nesouhlas může být emotivní smrští . Nakonec, nejsme náhodou my dospěláci úplně stejní?
6) Buďte na sebe hodné. Nesuďte se neustále za vše co se Vám nedaří! Naopak , snažte se chválit za úspěchy a čas s dětmi si snažte vědomě užívat. A tímto se vracím k bodu 4 – když si přečtete něco z literatury válečné, uvědomíte si, jak velké štěstí máte , že Vás ty děti zlobí , že jste jejich nejlepší hračka a že smíte žít ten běžný poklidný život!
7) Žijte TEĎ! Neodkládejte život na POTOM a AŽ! Klidně se pusťte do studia něčeho nového. To jsem udělala já, když bylo třetímu dítěti necelé tři roky. Pustila jsem se do studia Homeopatie a dnes jsem za to rozhodnutí opravdu vděčná!
8) Zkuste najít toho pediatra nebudete muset chodit do čekáren ordinací no a pokud se to nepovede zkuste něco z rad 1-7 ! Není-li pediatr, berte klidně internistu, kuchaře, pekaře, řidiče…prostě chlapa, který se nenechá sejmout smečkou dětí a bude Vás milovat až za hrob 🙂
To je stručně to, co se mi za deset let mateřství osvědčilo jako prevence mateřského vyhoření a také to , díky čemu mne láká jít do toho ještě jednou, nebo dvakrát? Je totiž paráda, když máte kolem sebe tolik malých učitelů života. Díky za ně!